Tracker průzkumů pro české prezidentské volby
Voličskou podporu prezidentských kandidátů dokážou nejpřesněji sledovat průzkumy veřejného mínění.
A ještě o něco přesněji ji dokáží sledovat průměry těchto průzkumů. Ty jsou historicky podobně přesné jako kurzy na volební výsledky u sázkových kanceláří. Nic přesnějšího pro změření podpory jednotlivých kandidátů v nadcházejících prezidentských volbách nemáme.
A proto vznikl tento tracker předvolebních průzkumů: aby ukázal, co říkají nejnovější průzkumy.
Jak tracker průzkumů vzniká
Vznik podobného trackeru je vcelku jednoduchý: vezmou se nejnovější průzkumy veřejného mínění a ty se zprůměrují.
Výsledek pak vypadá takto:
Vypadá tedy velmi podobně jako samotné průzkumy veřejného mínění. :-)
Jeho výhodou je, že díky průměrování dokáže částečně osekat různé chyby jednotlivých průzkumů a je tedy dlouhodobě přesnější než jednotlivé průzkumy.
Existuje ale několik proměnných, které je třeba při sestavování podobného trackeru vyřešit. Pojďme si je probrat.
Které průzkumy do trackeru zařadit?
Zařazuji průzkumy od všech relevantních agentur. V Česku to znamená průzkumy od společností Kantar, Median, IPSOS, STEM/MARK, STEM, Data Collect, CVVM které zveřejní tyto instituce samostatně.
Zařazuji průzkumy od výše zmíněných společností, které budou vytvořeny na objednávku médií nebo nezávislých institucí. To znamená, že například zařadím průzkum od Kantaru pro Českou televizi, průzkum od IPSOSu pro podcast Insider, nebo průzkum Medianu pro idnes.
Nezařazuji průzkumy výše zmíněných společností, které budou zveřejněny kteroukoliv kampaní jednotlivých kandidátů. Pokud se tedy do médií dostane průzkum například pro Marka Hilšera, který by dělal Data Collect, takový průzkum nezařadím. Mám velké pochybnosti o motivacích všech aktérů, kteří se něčeho podobného účastní. V této volební kampani bych tak například nezařadil průzkum STEMu pro Danuši Nerudovou, který se objevil v Hospodářských novinách na začátku února.
Nezařazuji průzkumy od Phoenix Research a SANEP, kvůli jejich pochybné metodice. Proti jejich zařazení zároveň mluví i jejich historicky nízká přesnost. V kultivované veřejné debatě nemají tyto “průzkumy“ co dělat.
Nezařazuji jakékoliv ankety, které nemají se standardními průzkumy nic společného. Jen snad to, že ukazují nějaká čísla a procenta pro jednotlivé kandidáty. Přesnost různých anket je historicky tragická a v kultivované veřejné debatě nemají co dělat.
Jak staré průzkumy zařadit?
Budu zařazovat vždy jen nejnovější průzkum od dané společnosti.
Je to samozřejmě čistě arbitrární rozhodnutí.
Hlavní důvod je ten, že u prezidentských voleb se může velmi snadno změnit dynamika a průzkum od Medianu z října 2022 by měl o aktuální situaci vypovídat viditelně více, než průzkum od stejné společnosti ze září tohoto roku.
Zároveň se tím zaručuje, že se v daném trackeru objeví právě jeden průzkum od dané společnosti. Nikdy se tak nestane, že v trackeru bude 5 průzkumů od jedné společnosti a jen třeba 3 od dalších. Taková situace by vedla k tomu, že by možné chyby agentury s pěti průzkumy významně ovlivnily přesnost trackeru.
Technické problémy průzkumů?
Některé průzkumy, které bych dle výše zmíněných podmínek zařadil, budu někdy muset vyřadit. V první verzi trackeru se tak stalo u průzkumu pro I. kolo od STEM/MARKu. V průzkumu se objevují zároveň Andrej Babiš, Alena Schillerová, Karel Havlíček a Radek Vondráček. A poslední tři jmenovaní mají v průzkumu dohromady podporu 18 % voličů. Významně by to tak zkreslilo výsledky.
Podobný problém je u Medianu, kde je ještě Miroslava Němcová nebo Jana Bobošíková. Jejich součet je ale viditelně nižší než u “podivných“ kandidátů u STEM/MARKu a tak Median zařazuji.
Dále jsem musel u průzkumu STEM/MARKu upravit jejich duely pro II. kolo. Nepřepočítávají voliče, kteří jsou nerozhodnutí, nebo kteří vylučují účast u daného duelu v II. kole. Ty, kteří vylučují účast jsem zahodil, nerozhodnuté rozdělil napůl mezi oba kandidáty. Přijde mi to tak nejférovější.
Podobné “technické“ problémy mohou nastat i v budoucnu a budu je řešit… v budoucnu. :-)
Jak vypadý proces výpočtu?
Jednoduše:
V posledních týdnech se objevil průzkum od IPSOSu, Medianu a STEM/MARKu.
Dále pak průzkum od SANEPu a anketa na idnes.cz.
Průzkum od SANEPu a anketu z idnesu zahazuji z výše zmíněných důvodů.
Stejně tak pro I. kolo i průzkum STEM/MARKu, protože opět výše zmíněné důvody.
V potaz pro I. kolo beru tedy jen průzkum IPSOSu a Medianu.
Z nich vytáhnu čísla podpory například pro Andreje Babiše: u IPSOSu má naměřeno 23,3 % hlasů, u Medianu 22,0 % hlasů. Z toho udělám průměr => 22,7 % hlasů.
A 22,7 % hlasů je i Babišův výsledek v našem trackeru. :-)
Stejně postupuji i u ostatních kandidátů.
Jak často se budou čísla v trackeru měnit?
Čísla v trackeru se budou měnit tak často, jak budou přicházet nové relevantní průzkumy.
Někdy zůstanou stabilní 14 dní, jindy se změní 2x během 24 hodin.
Vždy se je budu snažit aktualizovat co nejdřív.
Zároveň platí, že jeden průzkum by neměl výsledek trackeru nijak výrazně ovlivnit. Protože po té, co vyjde nový průzkum například od Medianu, tak změním jen vstupní čísla od Medianu. Čísla z dalších průzkumů zůstanou stejná. Jeden průzkum tedy s trackerem nemůže pohnout nějak výrazně. Respektive, je to velmi nepravděpodobné.
Pokud chcete mít vždy nejčerstvější čísla z trackeru, dejte mi sem subscribe! :-)
Je to predikce volebních výsledků?
Není. :-)
Tracker pouze sleduje nejčerstvější relevantní průzkumy pro české prezidentské volby.
Typicky tedy říká, co jednotlivé relevantní firmy v průměru naměřily v posledních dnech a týdnech.
Predikce volebních výsledků se tu ale třeba taky někdy objeví. :-)